1 Napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díků činění za všelijaké lidi,
2 Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti.
3 Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,
4 Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli.
5 Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,
6 Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.
7 K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť,) za učitele pohanů u víře a pravdě.
8 Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti.
9 Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne strojením a křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem,
10 Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti,) dobrými skutky.
11 Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti.
12 Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení.
13 Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva.
14 A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla.
15 Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.