1 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.
2 Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
3 Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.
4 Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
5 Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
6 Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.
7 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
8 Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
9 Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
10 Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
11 Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.
14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
15 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.
16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.
17 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,
18 Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.