1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. (84:2) Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!
2 (84:3) Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.
3 (84:4) Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.
4 (84:5) Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.
5 (84:6) Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,
6 (84:7) Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.
7 (84:8) Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.
8 (84:9) Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.
9 (84:10) Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.
10 (84:11) Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.
11 (84:12) Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti.
12 (84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.