1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. (36:2) Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
2 (36:3) Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
3 (36:4) Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
4 (36:5) Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
5 (36:6) Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
6 (36:7) Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
7 (36:8) Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
8 (36:9) Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
9 (36:10) Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
10 (36:11) Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
11 (36:12) Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
12 (36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.